Полный текст стихотворения Jitřní píseň: Nesmělé jitro do tváří nám dýchlo snem volných lesů, luk a dálných hor. Vše divnou vírou v duši naší ztichlo, i bolest krvavá i těžký vzdor.
Radostně klidni brouzdáme se bosi chladící travou, lesní přes pažit. Osení stříbří slzy ranní rosy. Snad plakali jsme, – ale teď chcem žít!
Tam v mlhách krvavých den slunce tiší. Vy myslíte, že nezasvitne sem? Ach věřte jen, a věřte celou duší – a vírou svou i slunce unesem!Напомним, государственная программа.